V pořádku, je to váš přístup na který máte plné právo.

Ten problém s migranty ale není v tom, že by jim snad musel každý pomáhat. Ten problém je v tom, že tem co pomocí chtějí je v tom bráněno.

Konkrétně když se jednalo o přijetí dětských uprchlíků tak byly desítky až stovky rodin co nabídly, že se jich ujmou, ale nebylo jim to umožněno.

A vy myslíte, že těm "malým sirotkům" by bylo lépe v nějaké náhradní české rodině ? Nemyslíte, že oni by raději za svými druhy někam jinam ? Nebo opravdu věříte tomu, že těm sirotkům, toužícím po náhradní mámě z české kotliny, bylo +-5 ? A pokud ano, s kým tyhle děti byly v táborech, ve kterých je paní poslankyně vyhledávala, a jak se tam dostaly ? Díky.

Jasně, nepočítám, že by měli souhlasit všichni.

Napsal jste to moc hezky a pravdivě, tak jenom položím otázku. Opravdu je na polsko běloruské hranici přímo v hraničním pásmu uděláno maximum, když je podobným empatickým lidem jako vy bráněno to hraniční pásmo navštívit a zkontrolovat je, případně ošetřit?

Vždyť lékaři bez hranic, humanitární pracovníci nechtějí stříhat plot, jenom je chtějí ošetřit a dát jim jídlo, vodu a teplé oblečení. Je to hodně?

Nemám důvod s vámi nesouhlasit. Ale ani jeden z nás nepoznáme skutečnou pravdu, jak to tam je, pokud to nezažijeme na vlastní kůži. A ani Vy nebo já se tam nevyprávíme a budeme se jen domýšlet. Určitě děkuji za Váš příspěvek.

- ono se na pomoc dá dívat i dost tak, že každý kdo pomůže sobě tim jako by pomohl ostatnim a nelze zachránit celý svet

Ne vždy s Vámi souhlasím, ale na faktu, že budováním vlastních dobře fungujících mikrokosmů (rodina, kolektiv ve škole, v práci...) rozhodně přispíváme k funkčnosti společnosti jako celku samozřejmě rád podepíšu.

Nebudu zapírat, že mi při čtení Vašeho textu vyhrkly slzy do očí. Čekal jsem na něj delší dobu. Připomněl mi mojí práci ve škole. Výchovný poradce, preventista a vedoucí pracovník. Přesně. Chcete jim pomoct, ale z mojí pozice to bylo velmi obtížné. Musíte řešit tu oběť a zároveň chránit ostatní děti. A to nemluvím o rodičích. Samo o sobě nesmírně náročná záležitost, pokud to chcete dělat pořádně. A to máte ve sboru řadu mizerných učitelek, které to ignorují a nemůžete je vyhodit, protože nemáte náhradu. Spolupracoval jsem s někým jako Vy, skvělý chlap. Respektovali jsme se navzájem a oba vždy dělali maximum, jen tohle by kolikrát stačilo na vyhoření. Týraný chapec, týral samozřejmě ostatní, jinak velmi inteligentní. To stačí, ne? 13, 14, 15 leté puberťačky, traumatizované. Neví, co se sebou, tak jen kopou. A nejvíc chtějí spravedlnost, jako všechny děti. A především jsou obětmi. Nemám problém podpořit paní Novou, byť i já považuji její poslední text za nadbytečný. Ale tohle je absolutní pravda a absolutní karma

Víme oba moc dobře, jak se věci ve školství i v soc. oblasti mají. A lidi jako vy je tam potřeba neustále a neustále je "doplňovat". Přiznám se, že mě nejeden příběh hodně zasáhne.

Karma. Máte přesně pravdu, že každý může a měl by pomáhat tam kde cítí, že je to správně. Nikdy jsem přímo nepracoval v sociálních službách, ale pomáhal třeba s fekvalifikací mladých vězňů, na nejrůznějších projektech charit v ČR a snažím se mít přesah i jako učitel (což udržet v době covidu kdy mi šlo podnikání do kopru nebylo úplně snadné). Stejně tak jsem se už před lety účastnli přes naši diecézní charitu projektů typu Kmotrovství bez hranic, mám hluboký respekt k tomu co dělá třeba Markéta Všelichová a ostatně i k tématu které tu načala Edna. Možná je to dané tím, že mám velkou větev rodiny v Brazílii a jejich barva kůže rozhodně není alabastrově bílá.....

To je přesně ono. Lidé všeobecně nejsou zlí a pomohou. Viz povodně, tornádo. Úctu všem těmto a ještě větší úctu takovým jako Vy, kteří to neudělají jen jednou. Je to "práce", která není moc vidět, ale je a bude potřebná vždy.

Děkuju.

Já děkuji Vám :-)