A jak si svého Boha, kterého máte v hlavě, představujete Vy? Já mám problém totiž se všemi těmi zosobněnými Bohy, kteří se občas nějakému chytrákovi zjeví, aby mohl prohlásit, že to, co po lidech chce je vůle Boží. V podstatě s Vámi souhlasím, pokud jde o různá náboženství a různé církve. Pro mně je církev totéž co politická strana a náboženství je jejím ideologickým východiskem. Církve totiž odjakživa se soustřeďovaly na to, aby lidem organizovaly život. A to je politika. Většina církví je nedemokratická. Rozhodně to co platí pro Církev bratrskou, neplatí pro Církev katolickou. To ale není důležité. Nevidím důvodu, aby se náboženství a církvím věnovala zvláštní ochrana, jiná než právě politickým stranám. A už vůbec nevidím jediný důvod, proč nemůže být Islám, který zcela zjevně obsahuje prvky, které jsou v rozporu se základními lidskými svobodami, postaven mimo zákon jen proto, že si říká náboženství.

Chystal jsem se Vám odpovědět, když začala druhá třetina hokeje. Naši dali hned v jejím úvodu gól, tak jistě chápete, že jsem musel počkat na další přestávku

Mám velice podobný pohled na věc jako Vy. Já osobně nejsem tím správným věřícím, jak by si asi člověk představoval. V tomto smyslu se mi velice zamlouvá myšlenka představy Boha, jak je popsáno v knižní trilogii od Neala Donalda Wolsche Hovory s Bohem. Tam se mj o Bohu hovoří jako o jsoucnu. Pro mne není Bůh něco konkrétního, ale je vším, co je i tím, co není.

Čili žádná nadpřirozená bytost, která by vyžadovala bohoslužby, modlitby a další takové nesmysly, které mají za cíl psychicky působit hlavně na věřící masy. Řekneme-li si ale, že bůh - tedy něco co nikdy nepoznáme úplně, je vše okolo nás a prostředí se všemi možnými i nemožnými podmínkami, které umožnily vznik života jako nejvyšší formy organizace hmoty, vyplyne z toho pro nás jediná povinnost. Chránit toto prostředí , aby byl život zachován. Takže vlastně takové Werichovo Nebe na Zemi.

Ano, tak jak píšete. Říkám si, že věřit v sebe, je to samé jako veřit v Boha. Bůh je všechno a všichni jsme jeho součástí. Nic a nikdo není něčím jiným, lepsím, než kdokoli jiný, cokoli jiného. Tak, jak se chováme vzájemně k sobě, přírodě, prostředí, chováme se k Bohu.

Cítíme to stejně. Já k tomu jen dodám, že všichni představitelé různých církví, kteří se ohánějí Bohem a prosazují ve jménu toho svého Boha nejrůznější požadavky, ve valné většině jen Boha zneužívají k prosazování vlastních cílů.