Srazil jsem se s kýblem hnoje

Smrdím ještě teď a ten smrad cítím stále všude kolem. Hnůj je totiž prevít, hned tak se jeho puchu člověk nezbaví.

Člen mé domácnosti prodělal lehký průběh kovidu. Přišel však o čich, a je tomu již čtvrtý měsíc, co se mu čich nevrátil. Ze všeho už je trochu nervózní a nešťastný. Dokonce jej i napadlo, jestli se mu čich vůbec vrátí. Každopádně to je velmi nepříjemné

Já mám v současné době problém opačný. Momentálně cítím jen hnůj, močůvku a splašky. Vlastně jsem se nesrazil jen s kýblem plným odporně páchnoucí slátaniny. Za tím velkým kýblem poskakoval ještě jako paňac docela malínkatý kyblíček. Ovšem smrděl úplně stejně jako ten velký. Tedy přenáramně.

Co chcete se smradlavým hnojem dělat? On je vlastně hodně užitečný. Na zahrádce dokáže doslova divy. Takže politovat, snažit se pochopit nepochopitelné, a kýbl s kyblíčkem zakopat. Rajčatům, paprikám a všemu ostatnímu zcela určitě prospěje. Hnoje jsem potkal dost, tak se na vše v zemi určitě dostane. Ale ten smrad budu cítit ještě dlouho.

Omlouvám se, pokud je můj text nesrozumitelný. Kdo ví, ten pochopí. A kdo netuší, pomyslelete si svoje a přejděte na lepší článek, kterých je zde spousta.